80 let MO RS Mirotice

Tuto informaci o Místní organizaci RS Mirotice musím zaít tím nejpodstatnjším, to je íkou, která protéká naší obcí.
Ona  byla  v dávné  minulosti  jednou  z hlavních  dvod,  pro  se  v mirotické  kotlin  ped
dávnými a dávnými  asy usadil  první  lovk.  Mimo  to,  e zde  nalezl  píznivé  podmínky k ivotu v podob kotliny chránné ped studenými vtry, byla tu i íka plná nejen ryb ale i zlata. Dávno jsou pry doby rýování, co však zstalo je laskavý tok naší íky Lomnice. Jako ped tisíci lety, tak i dnes nás oslovuje svoji jedinenou malebností, krásou a jen zcela mimoádn i krutostí.
Od  svého  pramene   kdesi  pod   Temšínem,  pi  prtoku   naší   malebnou   krajinou  nabírá
z nesetných potok a potk další vody, ani by významn zvtšila a urychlila svj tok. Obklopena peván loukami, ve stínu olší a košatých vrb pomalu plyne k Miroticm. Snad, aby si v této malebné ásti naší zem uila co nejdéle jejích krás. V nesetných zákrutách se zpomaluje a zastavuje, jako by nechtla rychle dosáhnout svého ústí a navdy se ztratit ve vodách Otavy, ale co nejdéle se laskat s pvabnou krajinou mezi Blatnou a Miroticemi. Jen však projde Miroticemi náhle zaíná zrychlovat svj tok, snad dohánje ztracený as, na své pouti do nárue své mohutnjší sestry Otavy.
Okouzleni jejími pvaby se ji ped 80 roky rozhodlo 27 oban Mirotice zaloit rybáský spolek. Svj zámr uskutenili 5.11.1930. V tento památný den byly poloeny základy naší organizace. Pi listování v kronice se dozvídáme, e nkteré problémy, které trápily tehdejší inovníky jsou i problémy dnešními. I tehdy se vyskytli jedinci, kteí nebyli ochotni respektovat stanovená pravidla, na kterých se dohodli. Doítáme se, e pan ten a ten chytal na více prut, nebo e další nerespektoval zákaz rybolovu v uritém úseku. Byli potrestáni vylouením. I tehdejší funkcionái se nevyhnuli ani uritému, a neúnosnému tlaku ·z ad len. Jejím výsledkem bylo napíklad to, e po tech letech rezignoval první pedseda pan Bedich Matuška na svoji funkci. I v dalších letech odstupovali funkcionái a ji z dvod pochopitelných nebo i nkdy malicherných. Svoji innost mli o to sloitjší, e pravidla rybolovu si v prvopoátku stanovovali sami. Co vyhovovalo deseti, pti  se nelíbilo. Nacházíme dosti rzných omezení a zmn. V pravidlech se napíklad doítáme,  e  kapr o váze  menší  ne  0,5  kg  se  vracel  do  vody.  V roce  1939  si  organizace  odsouhlasila, cituji
„povolení sportovati mechanickými lapadly /tpytkou/ jeto poskytuje rybái mnoho sportovních záitk„ V samém zaátku ml místní dkan za postoupení práva lovit v uritém úseku vyhrazeno, e zde me chytat do eenu.
Je zajímavé, e ji v roce 1932 byl ustanoven písený hajný za  roní  odmnu  150,- K. 
Mimo to si mohl ponechat pedmty vetn ryb zabavených pi nedovoleném chytání. Spolek se  nesoustedil  jen  na  chytání,  jak  je  uvedeno  v kronice  ale   byly  zahájeny  první  kroky k zarybování eky. V lokalit „Stráovických struh" byly vybudovány 3 rybníky.  Po odborné stránce se organizace obrátila na Rybáskou školu ve Vodanech se ádostí o poskytnutí rad v otázkách jakou rybu vysazovat a kdy.
Od samého zaátku byla velmi dobrá spolupráce mezi rybái a obcí. Ji pi zakládání bylo uvedeno, e v pípad, e se spolek rozpadne budou finanní prostedky pedány obci. Další ukázkou dobrých vztah byl rok 1964, kdy obec poskytla organizaci nov vybudovaný rybník o výme 4 ha do bezplatného nájmu na 40 rok. Tento krok byl vyjádením uznání za rozsah prací, které pi výstavb tohoto rybníka rybái odpracovali. V roce 2004 byla smlouva obnovena za podmínek velice výhodných pro rybáe.
Uvedený  „Nový"rybník  spolu s pvodn 6ti chovnými rybníky  o celkové výme cca 5 ha je v souasné dob dobrým zázemím pro výrobu dostateného mnoství kapr, které kadoron vysazujeme do revíru Lomnice I v mnoství  ne menším ne 19 q.
V samotných Miroticích fungovaly a do 50 let minulého století 3 mlýny. Jejich jezy vzdutím hladiny eky vytváely na pomrn malém toku velice významné lokality pro rybolov. Po nuceném odchodu mlyná se zaaly tyto vodní díla rozpadat. Jeden v 70 letech opravilo Povodí Vltavy. Zbývající chátraly dále. Povode v roce 1996 prolomila jez u Mrvík mlýna a celý úsek nad ním, který byl vdy nejbohatji zarybnn se zmnil na pouhý protékající potek. Obec peníze nemla. Tak nastoupili rybái a za pomoci silných kmen obnovily vzdutí na pvodní úrove. Kadá další i mírná povode se na této stavb podepisovala dalšími škodami. V tomto pípad jsme ale mli velké štstí. Do Mirotic se pisthoval nový majitel mlýna a zárove rybá pan Vodika. Jez pevzal do svého vlastnictví a pijte se podívat dnes. Ani povode v roce 2002 se jej nedotkla, i kdy mla v našem mst úrove tisícileté. Zbývá poslední, nejmenší. Díky vzájemné spolupráci mezi organizací, obcí a Povodím Vltavy se zaíná blýskat i zde na lepší asy. Náš zájem a snaha o to, aby tato vodní díla plnila svá pvodní poslání se odráí i v Komplexním rozboru hospodaení a rybolovu za rok 2008, kdy návratnost, úlovky a docházka svdí o tom, e naše práce spolu s dobrým stavem jez v nejvíce zarybnném úseku pináší své pozitivní výsledky.
Za dobu existence naší organizace jejími adami prošly stovky len. Stopa nkterých je zanesena v kronice. Je však vtšina u jejich jmen není, mimo to , e byli leny organizace ádný údaj. Svým zpsobem je to velká škoda, protoe tém kadý len v období svého lenství njakým zpsobem pispl k rozvoji organizace. V souasnosti vnujeme pozornost výchov mladé generace. Jist všichni, kdo alespo krátce pracoval s mládeí ví co je to za práci, hlavn dnes v dob poíta. My nejen, e se vnujeme mladým, nezapomínáme ani na tu starší generaci. Kadý z len naší organice starší 75 let má povolenku zdarma. Tuto výhodu má i len, který je nepetrit minimáln 40 let lenem organizace. U tch 75-letý je ale podmínkou, e musí být v naší organizaci min. 10 rok. Kadý len, který dovršil 75 let dostává kadoron pi výlovu „Nového „ rybníka kapra. Dchodci a eny nejsou zatíeni ádnou brigádnickou inností. Skutené odpracování brigádní povinnosti se v souasné dob stalo pro mnohé zamstnané skuten problémem. Proto se nám osvdilo uhrazení této povinnosti ve finanní podob. V pedcházejících letech jsme špatn odhadli tuto záleitost. Píliš vysoká ástka vyhnala z našich ad celou adu rybá. To se projevilo poklesem a na pouhých 114 len. lenská základna nejen, e stagnovala ale ona klesala. Nástupem nového pedsedy došlo k pehodnocení, a souasný stav je 175 len a kadoron toto íslo roste. Nkdy skuten mén znamená více. V našem pípad to bylo sníení úhrady za brigádu na 400,- K. Celková výše vybraných poplatk za neodpracované brigády nám pln kryje práce provedené na rybochovném zaízení mnohdy i odborníkem.
Souasná finanní situace naší organizace je  velice dobrá.   Obrat v roce  2009  se pohyboval kolem  650.000,-  K.  Je pravda,  e  musí  existovat jedinec  nebo základní skupina lidí, která dokáe   ostatní  dostaten  motivovat.  V naší  organizaci  se to  daí. Ne,  e bychom   nemli problémy.  Mnohdy  je  ešíme  i  dosti  hlasit.  Výsledkem  je,  e  se nikdo jeho  názor  nebyl pijat neurazí, a jak se íká s funkcí nesekne. 
V naší organizaci pracuje 7 len rybáské stráe. Podailo se nám podstatné její omlazení. Meme íci, e výbor je z prací tchto len spokojen. Jen jedna vc nás trápí. Tito lidé tém dnes a denn nesouce svoji ki na trh jsou znepokojeni závry píslušných orgán pi ešení jimi zjištných pestupk nebo trestných in pytláctví.
Závrem chci uvést, e naše organizace je tady pro lidi. Chceme i nadále vytváet pro všechny, nejen leny naší organizace, co nejlepší podmínky pro rybolov. Revír se snaíme co nejlépe zarybnit. Všichni poctiví rybái jsou na revíru Lomnice I. vítáni. Ti, kteí by chtli porušovat pravidla rybolovu se tu setkají s rybáskou stráí, která je kadému ochotna pomoci ale také tvrd zasáhnout proti tm, kteí nechtjí ctít pravidla. Mimo poslání uloené jim zákonem plní ješt jedno, které si ani neuvdomujeme. O samot sedící rybá me být terem  zájmu  rzných  individuí.  Pítomnost,  i kdy jen  obasná,  lena RS  tomuto me
pedejít. Závrem chci popát naší organizaci, aby si i nadále udrela svoji svest mladice pi plnní svého poslání, vytváet co nejlepší podmínky pro rybolov a to úspšný na revíru Lomnice I. Všem rybám i tm, kteí dosud nenavštívili Lomnici v Miroticích pipomenout, e as strávený na rybách nám není zapoítáván do ivota. Na revíru Lomnice I. to platí dvojnásobn, protoe zde nemáte poitek jen z rybolovu, ale i z krajiny kolem Vás.

Toto povídání sesmolil jednatel organizace František Hebejk v beznu roku 2010.